Z vrcholu kopce Boreč se v krutých mrazech vynořuje teplá pára, což vytváří zvláštní mikroklima s teplotním rozdílem až 16 stupňů oproti okolí. 

Tato národní přírodní památka není spojena se sopkou, jak by se mohlo zdát laikovi. Sopky v Českém středohoří jsou již dlouhodobě neaktivní, a žádná vulkanická činnost zde nebyla prokázána. Záhadu vnitřních procesů kopce vysvětlil pražský univerzitní profesor Jan Krejčí již v roce 1881 – Boreč je ve skutečnosti dutá hora s komplexním puklinovým labyrintem. 

V zimě nasává kopce Boreč studený vzduch ve své spodní části, který pak stoupá nahoru, ohřívá se a nahoře uniká o teplotě 9–10°C. Naopak v létě studený vzduch proudí dolů.

V zimě je vliv rychlého zchlazení páry lépe viditelný, a místa, kde teplý vzduch uniká, jsou označována jako ventaroly. Poblíž těchto výdechů lze pozorovat vzácné játrovky a zelené mechy, zatímco nad prohřátými rostlinami se tvoří rampouchy z kondenzace páry. 

Vrchol Boreče je jediným místem v České republice, kde roste borečka vzácná, středomořský druh játrovky, který vyžaduje kombinaci vlhkosti a tepla k přežití. Tato rostlina je kriticky ohrožená a zařazena na Červený seznam mechorostů ČR. Přes vrch Boreč vede dálková naučná stezka Lovoš–Boreč a okružní naučná stezka Boreč z obce Režný Újezd, která turisty seznamuje s nejatraktivnějšími místy kopce. Tato naučná stezka má délku 3 km.  

Mapa:

Našli jste v článku chybu nebo nesrovnalost?
Dejte nám o tom vědět ZDE!
Pomůžete tak vylepšit obsah pro ostatní čtenáře.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdroje:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Borecsky_vrch_CZ_view_towards_NW_587.jpg
Licence