

Sopka Komorní Hůrka
Komorní Hůrka (495 m) je nejmladší sopkou v Českém masivu nacházející se nedaleko měst Cheb a Františkovy Lázně.
Vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. V současné době dosahuje vrchol Komorní Hůrky výšky 503 m n. m. Poslední vulkanická aktivita sopky se odhaduje na počátek čtvrtohor, tedy před milióny let. Doznívající vulkanickou činnost zde připomíná oxid uhličitý v podobě mofetů (probublávající plyny na zlomových liniích).
Od roku 1933 je toto území chráněno a stalo se národní přírodní památkou o rozloze 7,1 hektaru. Komorní Hůrka patří k nejprobádanějším sopekám a získala uznání vědeckého světa. O její průzkum se zasloužilo mnoho vědců během více než 200 let.
V 18. a na začátku 19. století vedl spor mezi vědci, kteří se rozdělovali do dvou táborů - neptunistů a plutonistů - o vznik hornin.

Komorní Hůrka hrála klíčovou roli v této debatě. Johann Wolfgang Goethe, německý básník, několikrát navštívil tuto sopku a aktivně se zapojil do sporu o její původ. Navrhl dokonce prokopat kopec, aby se získaly odpovědi na otázky o vzniku hornin sopečnou činností. Na svahu nad štolou vystupuje čedičová skalka s reliéfem hlavy Goetha a nápisem "Goethe dem Erforscher des Kammerbühls – 1808, 1820, 1822" (Goethovi, zkoumateli Komorní Hůrky), připomínající básníkův zájem o toto místo.
V letech 1834–1837 nechal hrabě Kašpar Šternberk v úbočí Komorní Hůrky vybudovat průzkumnou štolu pro vědecké účely, která je dnes bohužel zavalená. V lokalitě se také nachází Goethova štola, která je několikrát ročně otevřena veřejnosti. Kolem Komorní Hůrky kolují i různé legendy a pověsti, například o zakletých duších a trpasličím králi ze severu, jehož tři synové nalezli nový domov v okolí této sopky.
Mapa:
Našli jste v článku chybu nebo nesrovnalost?
Dejte nám o tom vědět ZDE!
Pomůžete tak vylepšit obsah pro ostatní čtenáře.