Kapucínská krypta

23.03.2024

Hrobka pod kapucínským kostelem Nalezení svatého Kříže představuje neobvyklý a historicky významný doklad spojený s dějinami kapucínského řádu.

Tato místa nejenže sloužila k pohřbívání bratří a dobrodinců řádu, ale také vypráví příběhy o přátelství mezi komunitou bratří a lidmi, kteří jim věrně sloužili, zůstávajíce s nimi i po smrti. Návštěvníci sem přicházejí již více než 90 let, pohlceni atmosférou, která konfrontuje s konečností pozemské existence a otázkami o jejím pravém smyslu. Tato hrobka je výjimečná díky kombinaci speciálního systému ventilace a geologického složení horniny v podloží kostela, což vedlo k přirozené mumifikaci těl zemřelých.

Otevřená veřejnosti od roku 1925, stala se místem, kde návštěvníci mohou přímo pocítit konečnost života a hledat odpovědi na hluboké otázky o smyslu existence. Nejznámějším "obyvatelem" této hrobky je slavný velitel pandurů František baron Trenck, který, i přes svou obávanou pověst, našel spojení s kapucíny ve Špilberku.

Autor: Dagmar Smolíková

Velitel pandurů, odsouzený na doživotí, se setkal s bratrem kapucínem jako svým zpovědníkem. Ačkoli byl Trenck považován za kontroverzní postavu, strávený čas ve vězení ovlivnil jeho svědomí a vedl k lítosti nad svým životem. Část svého majetku věnoval na dobročinné účely a vyjádřil přání být pohřben právě v této kapucínské hrobce. V hrobce se dochovalo unikátní množství dřevěných rakví z 18. století s ruční olejovou malbou.

Kromě toho mohou návštěvníci obdivovat ukázky pohřebního liturgického oblečení barokního střihu, které bratři kapucíni nosili v první polovině 20. století. Součástí areálu hrobky je výstava barokních fresek Ars Moriendi, objevených v kryptě pražské Lorety v roce 2011.

Tyto fresky znázorňují pomíjivost lidské existence, nevyhnutelný příchod smrti a zároveň naději na věčný život. Autor těchto nástěnných maleb, snad kapucínský řádový malíř, vytvořil tuto soubor v roce 1664 podle vzorů z vlámských a holandských grafik.